Test: Co ještě vydrží čelní sklo?

Některé z nábojů užitých v testu

Nedávné řádění šíleného pomatence v Žebětíně nás přivedlo na zajímavý nápad k otestování. Pro ty z vás, kteří nemají o případu ponětí - mladík se údajně chopil revolveru v ráži 6mm Flobert (zbraň kategorie D běžně dostupná od 18 let věku, výkon střely je 7,5 J - tedy zhruba poloviční oproti běžné vzduchovce) a následně jím střelbou z bezprostřední blízkosti skrze boční okýnko auta lehce poranil řidiče. Že boční okno auta mnoho nevydrží, to asi překvapivé není, ale co čelní sklo? Měl by šanci řidiče zranit, kdyby na něj střílel zepředu? A co jiné ráže? Právě to se stalo předmětem následujícího testu.

Střelba probíhala na vzdálenosti 5 až 30 metrů, sklo bylo umístěno zhruba v takové výšce a úhlu, aby to odpovídalo jeho reálnému umístění na automobilu. K dispozici jsme měli dva kusy čelních skel po výměně, na kterých se sice nacházely praskliny, ale těm jsme se při střelbě samozřejmě vyhýbali.

Cílem testu bylo zjistit odolnost čelního skla především vůči slabým rážím. Jelikož výkon náboje je ovlivněn i délkou hlavně (a tedy dobou, po kterou na střelu působí tlak plynů), vyzkoušeli jsme střelbu jak z ručních zbraní, tak i z dlouhých. Pro zajímavost jsme vyzkoušeli i standardní pistolové a revolverové střelivo a nakonec i brokovnici s hromadnou střelou plněnou menšími broky.

K testu byly použity následující zbraně a střelivo:

Vzduchovka Slavia 634 - 4,5mm diabolo

 Airsoftová CZ 75 D Compact CO2 - 6mm BB 0,25g

Revolver Kora - Flobert 6mm
Beretta 84 Cheetah - .22 Short (1,8g) a .22 LR (2,59g)

Opakovací puška Spielberg Brno 100F- Flobert 6mm
Opakovací puška Zbrojovka Brno model 4 - .22 Short (1,8g) a .22 LR (2,59g)

Revolver Arminius 38 HW - Libra .38 Special Rubber (0,63g a cca 65J), .38 Spc olovo, .38 Spc olovo s teflonem

CZ 75 Compact - S&B 9mm Lug (7,5g), Fiocchi Black Mamba 9mm Lug (6,5g), CBC 9mm Browning (6,15g)

GP K100 - Fiocchi Black Mamba 9mm Lug (6,5g)

Brokovnice Saiga 12K - 12/70 gauge/altezza 2 3/4" length 34g. 1 1/5 oz. (3,5mm broky)

A jak si sklo proti zmíněným zbraním vedlo?

Airsoftová pistole proti němu neobstála. Sice se po desátém výstřelu na vzdálenost 5 metrů na skle objevila přibližně 1cm dlouhá prasklinka, ale ta vznikla pouze proto, že kulička zasáhla již existující prasklinu na skle a rozšířila se od ní.

Vzduchovka rozbila horní vrstvu skla, ve které se zachytily vystřelené diabolky. Spodní vrstva s fólií však naprosto bez problémů odolala. Ani na vzdálenost 5 metrů nemá vystřelená diabolka dostatek energie k penetraci.

Náboj 6mm Flobert vystřelený z krátké zbraně nás velice zajímal, jelikož byl předmětem mnoha dohadů z důvodu výše zmíněného incidentu. Logická úvaha říkala, že nemůže projít, ale dokud si to člověk nevyzkouší, neuvěří. Fotografie hovoří jasně - střela udělala pouze "pavučinu" a neprošla ani horní vrstvou skla (narozdíl od výše zmíněné vzduchovky). Úvaha tedy byla empiricky ověřena, střela 6mm Flobert z krátké zbraně je výrazně slabší, než diabolka vystřelená ze vzduchovky. Ani po vložení do dlouhé zbraně nemá náboj 6mm Flobert dostatek energie k plné penetraci čelního skla automobilu. Škoda je o poznání větší, střela prochází horní vrstvou, ale spodní vrstva ji spolehlivě zastavuje. Účinky jsou nepatrně vyšší, než při střelbě ze vzduchovky.

Další na řadu přišel náboj .22 Short, tedy slabší malorážový náboj užívaný například pro terčovou střelbu či k lovu drobné zvěře. Vystřelený z krátké zbraně měl již o poznání více energie, než předchozí střely. Horní vrstvou skla se probil jasně a čistě, ale pružná spodní vrstva jej spolehlivě zadržela. Opakovaný zásah na stejné místo by však již nejspíše prošel. Přišel čas vložit náboj do dlouhé zbraně. Jak je patrné z fotografie napravo, střela se doslova prodrala spodní pružnou vrstvou a došlo tak k prvnímu průstřelu v celém testu. Střela byla fólií odkloněna vzhůru a skončila asi o metr a půl výše ve svahu.

Vzhledem k výsledkům předchozího testovaného náboje nebylo nikterak překvapivé, že náboj .22 Long Rifle již zcela bez obtíží sklem prošel, a to jak z krátké zbraně, tak i z dlouhé. Je zajímavé, že při střelbě z krátké zbraně udělala střela menší pavučinu na 10 metrů, což značí, že v tu chvíli měla více energie a lepší penetrační vlastnosti, než na metrů 5.

Dalším testovaným nábojem byl takzvaný nesmrtící (anglicky Less Lethal - tedy méně smrtící) náboj se střelou z tvrdé pryže v ráži .38 Special. Jak se dalo očekávat, střela sklem neprošla, ale z fotografie je dobře patrné množství energie, kterou sklu při dopadu předala. Při střelbě z 5 metrů střela vytvořila poměrně širokou pavučinu, v horní vrstvě skla vyrazila celkem velký otvor (ve spodním zástřelu je vidět kousek střely), ale spodní pružnou vrstvou neprošla. Podle údajů výrobce má tento náboj energii přibližně 65J a mohu-li soudit podle vizuálního projevu, zásah kamkoliv na těle nebude vůbec nic příjemného. Střely se po zásahu líně odrážely mírným horním obloukem asi metr zpět, což svědčilo o dobrém předávání nahromaděné energie cíli.

Když už jsem měl v ruce revolver, vyzkoušeli jsme i různé druhy střel. Bylo bez pochyb, že střely v ráži .38 Special sklem projdou, šlo spíše o porovnání jejich účinků na sklo. Z fotografie je patrné, že čistě olověná ogivální střela sklu předala více energie (pavučina je větší), a taky u ní nejspíše došlo ke značné deformaci už na skle (otvor po průchodu má tvar nepravidelného oválu). Druhá střela měla tvar komolého kužele a byla na povrchu opatřena vrstvou teflonu. Je zřejmé, že si střela po průchodu zachovala více energie, poškození skla je mnohem nižší. Také si lze povšimnout, že tvar střely a její hladký povrch jí umožnily "protáhnout" se spodní pružnou vrstvou, která se následně opět trochu stáhla (otvor ve spodní vrstvě má menší průměr, než otvor v křehké horní vrstvě).

Pro zajímavost jsme vyzkoušeli i náboj 9mm Browning. Nikterak překvapivě střela sklem prošla jako máslem a pokračovala téměr po nezměněné trajektorii. Z důvodu absence zbraně v ráži 9mm Browning byl náboj vystřelen ze zbraně ráže 9mm Luger.

Když už jsem u ráže 9mm Luger, vyzkoušeli jsme 2 druhy střel a 2 zbraně. Rozdíl mezi použitou zbraní (Compact vs zbraň plné velikosti) je vcelku neznatelný. Střely Black Mamba se díky svému tvaru chovaly velice podobně, jako výše zmíněné střely .38 Spc pokryté teflonem - ve spodní (pružné) vrstvě vytlačily menší otvor, který na průstřelu viditelně tvoří jakýsi "límec". Standardní ogivální střely sklem prošly čistě a bez jakýchkoliv zvláštností.

Posledním testovaným střelivem byly 3,5mm broky. Zcela podle očekávání se ukázal velký rozdíl v účinku v závislosti na vzdálenosti. Výstřel na 5 metrů vyrobil pavučinu velikosti dětské hlavy a mnoho broků z centrálního nerozvinutého shluku si našlo cestu skrz narušené sklo. 

Při střelbě na 10 metrů byl již rozptyl o poznání větší, krajní samostatné broky již neměly dostatek energie k průchodu spodní vrstvou, ve které zůstávaly zachyceny. V centrálním shluku opět část broků prošla, ale následky uvnitř vozu by jež zdaleka nebyly tak tragické, jako v případě střelby na 5 metrů (což však stále neznamená, že by nemohlo dojít k smrtelnému poranění osoby uvnitř automobilu). Na spodní fotografii jsou vidět stopy broků, které na 10 metrů prošly sklem.










Při střelbě na 30 metrů byl již rozptyl natolik velký, že pokryl v podstatě třetinu skla.Vzdálenost mezi místy dopadu jednotlivých broků vzrostla natolik, že již nedošlo ani k jediné penetraci skla.

Na závěr přikládám krátké video účinku několika výstřelů z brokovnice na 10 metrů. Broky sklo proměnily v tuhou plachtu, kterou bylo bez větších obtíží možno přeložit a v takto kompaktním balení odnést.

Výsledky testu

Test potvrdil, že slabá ráže 6mm Flobert neprojde čelním sklem automobilu, a to ani pokud je náboj vystřelen z dlouhé zbraně. Pružná spodní vrstva skla odolala až do ráže .22 Short, kdy došlo při střelbě z dlouhé zbraně k penetraci (byť se silným odklonem střely směrem vzhůru). Silnější náboje již procházely bez obtíží bez ohledu na použitou zbraň a délku hlavně. Gumový projektil se sníženou ranivostí se ukázal jako účinný v předávání energie a nechoval se nikterak průbojně. Při střelbě z brokovnice se jako rozhodující faktor ukázala vzdálenost. Se stoupajícím rozptylem klesal počet broků schopných probít se skrze sklo; od určité vzdálenosti již dopadají broky tak daleko od sebe, že sklem neprojdou.


Závěrečné poděkování patří panu Šustkovi a střelnici Velké Opatovice za poskytnutí prostor k testu, dále dárci čelních skel, a nakonec také kamarádům Ponymu a Jákobovi za spoluúčast na testu.