IWA 2017
Do svítání zbývá spousta času, ale my za chvíli vyrážíme |
Ve dnech 3. – 6. března se
v německém Norimberku konala největší evropská výstava zbraní a všeho
souvisejícího – IWA Outdoor Classics. Díky soutěži sdružení LEX a pozvánce od
manželů Marcinkových z firmy Alsa Pro jsme se výstavy mohli zúčastnit
také. Výstava totiž vzhledem ke svému zaměření není přístupná pro širokou
veřejnost, nýbrž pro odborné publikum. Máte-li zájem se zúčastnit a nejste-li
oficiálně, jak se říká, "od fochu", nedají se lístky zakoupit. Ale nezoufejte,
sdružení LEX každý rok získá jako sponzorský dar několik volných vstupenek
s pozvánkou, které je poté možno vyhrát (ať už na MČR LOS, nebo
v online soutěžích).
Sportovkyně značky Tangfolio |
Pokud přemýšlíte, kolik si
s sebou vzít peněz a co vše tam jde sehnat, trochu vás zklamu. Výstava je
přísně neprodejní. Ale věřte mi, je tam k vidění tolik krásných věcí, že i
kdybyste prodali dům, auto i rodinu, stejně by vám to ve výsledku asi
nestačilo.
Ale teď už se pojďme podívat blíže,
jak to celé probíhalo.
Sportovní malořážka Walther. Její pažba je stavitelná v tolika ohledech, že více než zbraň připomíná něco, co upadlo Alexi Murphymu, známému jako RoboCop |
Plánování
Revolver Taurus osazený malým kolimátorem |
Začít hledat ubytování asi 2 týdny
před odjezdem se ukázalo jako kritické podcenění schopností Norimberku ubytovat
takové množství lidí. Všechny hotely a penziony, které se nám podařilo najít a
které si za jednu noc neúčtovaly sumy blížící se třetině státního rozpočtu malé
rozvojové země, již byly dávno beznadějně obsazené. Možná by se dalo najít něco
ve vzdálenějším okolí, ale nakonec převážil dobrodružný duch a po vzoru turistů
z bývalé NDR jsme se rozhodli pro nocleh ve vozidle (za jehož půjčení
tímto děkuji Ťapince a Egimu).
Při balení je potřeba dát si dobrý
pozor na vše, co máte kde poschováváno. Že s sebou člověk do zahraničí
neveze palnou zbraň, to je samozřejmé, ale je dobré si zkontrolovat veškeré
kapsy (a to i u zavazadla), jestli se někde nezatoulal nějaký náboj. Stejně tak
platí v Německu velmi přísná pravidla pro držení nožů a sebeobranných
prostředků. Teleskopy, nože, pepřáky, tasery… nic z toho a mnohé další
v Německu není legální a tedy je nejlepší vše nechat doma. V batohu
se mi tak zůstal smutně krčit malý švýcarský nožík bez pojistky a též
multitool, který má taktéž krátkou čepel bez pojistného mechanismu.
Turecká 1911. Nástřik Cerakote a téměř neznatelné drážky vzadu na závěru téměř znemořňují její natažení. V rukavicích nemožné. |
TIP: Nosíte-li dnes a denně a
chcete-li předejít několikrát za den infarktovým stavům, umístěte si na opasek
na místo, kde obvykle máte zbraň, něco jiného (pouzdro s peněženkou, malou
lékárničku, svítilnu, telefon… cokoliv, co vám dá pocit, že na opasku něco máte
a nebudete tak několikrát za den rozdýchávat šok z domnělé ztráty zbraně).
TIP 2: Je možno si stáhnout do mobilu aplikaci IWA (minimálně pro Android, další platformy netuším). Po synchronizaci je aplikace i offline a může vám výrazně usnadnit orientaci mezi stánky a vystavovateli. Rozhodně mohu doporučit její instalaci.
Cesta
Cesta z Brna do Norimberku je
velmi příjemná, zvolíte-li vhodný časový úsek pro jízdu po D1. My jsme tak
učinili. Vyjeli jsme v brzkých ranních hodinách, Prahu za úsvitu podjeli
spodem, minuli Plzeň, překročili státní hranici u Rozvadova a po dálnici dále
pokračovali až téměř na místo.
Norimberská "veletržnice" je strategicky
umístěná, stojí blízko velkého městského okruhu a dopravní dostupnost je
poměrně snadná. Na místě už to samozřejmě bylo o poznání horší, jelikož příjezd
před desátou si za cíl kromě nás zvolila asi i polovina ostatních návštěvníků.
Ale zase musím kladně ohodnotit poměrně dobrou přehlednost značení. Po asi 15
minutách popojíždění jsme se dostali k parkovacímu domu, bez meškání
vykroužili do pátého patra a naprosto v klidu zaparkovali. Patro bylo plné
dříve, než jsme si stihli pobrat věci a vyrazit ke vstupu.
Klasika v ráži .50 BMG - Barrett model 99 |
Na místě
Mapka výstavy, jak je zobrazená v IWA aplikaci na mobilu |
U vstupu proběhla rychlá kontrola
lístku, za který jsme obdrželi oficiální visačku, a již nám nic nebránilo
v procházení hal, kochání se nádherami zbraňového průmyslu a vůbec
v užívání si všech těch krásných věcí tam. Jestli jde Valhalla s dobou,
musí vypadat takhle nějak, jen asi nemá všechny exempláře upevněné ocelovým
lankem, aby se neztrácely.
Haly byly rozděleny poměrně logicky
dle nabízeného sortimentu, takže někde bylo k vidění všechno možné
taktické vybavení, jinde zase potřeby pro přebíjení, myslivost, outdoor, nože,
mačety a vůbec vše, co mělo ostrou čepel, dále terče a terčová zařízení,
vzduchovky, větrovky, luky, kuše, airsoft… A samozřejmě tisíce zbraní, optik,
montáží a dalších doplňků.
Trocha černopraché nostalgie |
Přijeli jsme na dva dny, takže jsme
zvolili strategii pomalého postupu po hlavní linii s tím, že za ty dva dny
tak akorát vše projdeme. Uvažujete-li o návštěvě, rozhodně berte dva dny jako
minimum. Za den je nemožné projít vše (pokud sem tedy nejezdíte každý rok, v tom
případě toho zas tolik nového není a víte-li kam jít, dá se návštěva za den
stihnout i s cestou).
Sportovní krasavec - brokový automat firmy Benelli |
Kromě výstavy samotné jsou připraveny
i prezentační programy, takže my jsme se hned zkraje zašli podívat na předváděčku
firmy ESP, se kterou zde byl iniciátor Petice proti regulaci zbraní asebeobranných prostředků ze strany EU, Pavel Černý. Ten nelenil ani zde a
rozdával anglickou verzi samolepek odsuzujících populistické kroky EU – Hands
off my guns! Několik jsme jich také nafasovali a podařilo se nám přesvědčit pár
českých a slovenských vystavovatelů, aby si je na svých stáncích vylepili a
dali tak najevo svůj postoj k (dnes již schválenému) bezprecedentnímu omezování
práv a svobod ze strany úředníků EK.
Vůbec dost času jsme strávili
povídáním s vystavovateli. Jak se rychle ukázalo, slovní spojení Česká
republika má v tomto okruhu velmi dobrý zvuk, ráj výrobců a legálních
dodavatelů zbraní a střeliva. Doufejme tedy, že to tak zůstane i nadále.
Eagle Eye - zajímavý koncept dvojího zvětšení v jedné optice. Možno osadit předsádkou s noktovizorem. |
Den uběhl nezvykle rychle a přišel čas
opustit výstaviště. Tady se ukázalo, jak nerozumné bylo vyjet až do pátého
patra domu (i když nám nic jiného v podstatě nezbývalo, jinde už bylo
plno). Než jsme se dostali z garáží, uběhla dobrá půl hodina, takže plán
na druhý den byl jasný – vstát dříve a přijet mezi prvními. Večer jsme strávili
na výtečné večeři se zástupci LEXu. Ti nebyli na IWA ani tak okukovat, jako
především pracovat – probíhala setkání, jednání, diskuse… a bylo vidět, že
dělají, co mohou. Ostatně, právě zásluhou představenstva má LEX slušný zvuk i v zahraničí
a stává se vzorem pro cizí organizace podobného zaměření.
Odraz budovy v řece Pegnitz |
Nocleh
Večer v Norimberku jsme
zakončili několika nealko-pivy a krátkým nočním výletem po okolí. Norimberk
vypadá jako poměrně hezké město a část, kde jsme parkovali, byla překvapivě
klidná a vlídná. Protože jsme si nebyli jisti, jak je to s možností kempování
v Německu, raději jsme zvolili variantu přespání ve vozidle. Po složení
zadních sedaček je kombík dost dlouhý i pro vzrostlejší osobu, a ač v noci
nemrzlo, nad ránem jsme ocenili možnost lehce si přitopit.
Dvojice optika-kolimátor firmy Leupold. Všimněte si, že opitka je zrcadlová a její objektiv je na pravé straně. |
Snídaně, horký čaj z ešusu,
zabalit, poklidit a rychle zpět na výstaviště. Tentokrát se nám podařilo
obsadit parkovací místo v přízemí a hned u výjezdu. Výtečně, večerní
odjezd to z třiceti-minutového popojíždění zkrátilo asi na 1 minutu.
Den druhý
Revolverová karabina české firmy Alfa - Proj |
Hned ráno jsme se opět setkali s LEXáky
u ranní kávy a dostali jsme na dohled jeden milý mladý pár, který dojel jen na
jeden den. Z hostů jsme se tak proměnili v průvodce a snad jsme
našemu společnému známému Františkovi nenadělali přílišnou ostudu. Procházeli
jsme další stánky, kochali se pohledem i pohmatem, ale došlo i na nějakou tu
kritiku. Občas bylo s podivem, že některé kousky vystavovatelé vzali s sebou,
protože úpravy a testování by jim rozhodně neuškodily.
Odsuvný závěr pušky Blazer |
Zajímavým kulturním poznatkem byly i
různé národní modifikace zbraní. Tak kupříkladu větrovky jsou v Německu problém,
ale když ta stejná zbraň místo diabolky vystřeluje šíp, který se nasazuje okolo
hlavně, je to v pořádku a takovou věc zákon nereguluje. Schválně, zkuste
si zadat do Youtube vyhledávače „Arrow Airgun“ a uvidíte sami, jak to funguje.
Další důkaz nesmyslnosti regulací.
Další Blazer, tentokrát jednuška. |
Tak jako pátek, i sobota utekla
neuvěřitelným tempem a nastal čas vydat se k domovu. I cesta zpět byla
velice pohodlná a klidná, protože jsme opět jeli na noc. Příjezd tuším kolem
druhé hodiny ráno nebyl nejhorší a sliboval slušnou dávku spánku.
Tento výlet stál rozhodně za každou
korunu a minutu času. Máte-li možnost jet, rozhodně neváhejte.
Uzkon UNG-12 - brokový automat v bull-pup konstrukci |
PS: Na mnohých fotkách zahlédnete prsty na spouštích. Je to proto, že focený v danou chvíli zkoušel chod spouště, a to se, jak jistě naznáte, bez prstu na spoušti provádět zkrátka nedá.